VYHLÍDKOVÁ VĚŽ

CENÍK:

dospělí – 50 Kč

dítě, senior, ZTP ( do 15 let, nad 60 let) – 30 Kč

rodinné vstupné ( 2 dospělí + až 3 děti ) – 140 Kč

OTEVÍRACÍ DOBA ROZHLEDNY

pondělí až neděle – 10:00 – 22:00 hod

Rozhledna Černa studnice, která leží na 869 m.n.m vysokém vrcholu a je viditelný téměř z celých Jizerských hor a širokého okolí. Projektem byl  roku 1885 pověřen architekt Robert Hemmrich a samotnou stavbou stavitel Corazza. Náročná stavba celého horského komplexu trvala zhruba jeden rok. Obdivuhodnou se jeví i skutečnost, že na 160 centimetrů silné zdi použil stavitel Corazza až tři tuny těžkéžulové kvádry.

Černá Studnice patří svými 26 metry k nejvyšším jizerskohorským kamenným rozhlednám vůbec. Nahoru vede celkem 91 schodů a prosklenými dveřmi vystoupíte postupně do čtyřech ochozů ze kterých je, jak jinak, impozantní výhled. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolní vrcholy Jizerských hor s mnoha rozhlednami (Královka, Tanvaldský Špičák, Bramberk), dále také JeštědRalsko,Kozákov, hrad Trosky i s okolní oblastí Českého ráje, ale i hrad Bezděz a Sněžka s ostatními krkonošskými vrcholy.

Na Černou studnici dojedete autem nebo na kole přímo až k vrcholu. Z Jablonce jeďte automobilemsměrem na Železný Brod a ve Vrkoslavicích odbočte před restaurací “Dělnický dům” doleva do kopce a po modré turistické značce dojedete do obce Dolní Černá studnice, kde se dáte opět doleva a stále po modré až k vrcholu (asi 4km). Pro pěší doporučujeme vystoupit z vlaku, na trase Jablonec nad NisouTanvald, ve stanici Lučany nad Nisou a pak po červené asi 4,5 km. Na kole, nebo pěšky se sem dá dostat prakticky ze všech stran, například z Tanvaldu.

Historie rozhledny

To, čím byl na přelomu století pro Liberec a nejbližší okolí Ještěd, znamenala pro Jablonce Černá Studnice. Již v roce 1885 na jejím vrcholovém skalisku upravil liberecký horský spolek jednoduchou plošinu s přístupovým schodištěm. Byla to vůbec první vyhlídka zbudovaná úsilím DGJI (Der Deutsche Gebirgsverein  für das Jeschken und Isergebirge – Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory), i když do opravdové rozhledny měla ještě daleko.

Jablonecká sekce velmi toužila po reprezentačním turistickém stánku ve svém nejbližším okolí. Proto v roce 1901 předložila návrh na postavení chaty s rozhlednou na Černé Studnici. Liberecké ústředí zahleděné na Ještěd nemělo pro další velkou investici přílišné pochopení, a tak to jablonečtí turisté vyřešili po svém. V roce 1903 sekce vystoupila z DGJI a dala základ samostatnému spolku. Ten ještě v témže roce vyhlásil veřejnou soutěž na návrh souboru staveb na Černé Studnici. Ze soutěže vzešel vítězně projekt jabloneckého architekta Roberta Hemmricha, který rozhledně vtiskl podobu neohrožené strážní věže Jizerských hor.

Ani na Černé Studnici to stavitelé s pozemkem neměli jednoduché. Majitel panství, hrabě Desfours, však nakonec přistoupil na výměnu stavební parcely za dva jiné pozemky, které spolek pro tento účel zakoupil. Práce zahájil stavitel Corazza v létě roku 1904 a 14. 8. 1905 již bylo dílo zahrnující chatu a 26 m vysokou rozhlednu hotovo a předáno veřejnosti.  Slavnosti se zúčastnilo asi 6000 lidí z blízka  i z daleka, včetně delegací různých spolků od turistických až po pěvecké. Všichni obdivovali zejména mohutnou rozhlednu, na jejíž 160 cm silné zdi byly použity žulové kvádry až 3 tuny těžké.  Architekt Hemmrich  sklidil všeobecné uznání, které se projevilo i tím, že se stal výhradním projektantem dalších staveb jabloneckého spolku a několikrát byl přizván i k projektům sekcí DGJI.

Objekty na Černé Studnici se staly baštou jablonecké turistiky. Po vzoru Ještědu se i zde konala soutěž v počtu výstupů, která byla spolkem mohutně podporována, neboť s počtem příchozích stoupalo i množství vypitých půllitrů a plnila se spolková pokladna, z jejíž peněz mohla být chata dále rozšiřována a vylepšována.

Úryvek z brožury: „O historii a osudech rozhleden v Jizerských horách a okolí“, Jan Nouza